22. dubna 2024

Společenský ruch a funkce hospody

Už je to tři roky (nebo čtyři?), co skončila svůj provoz hospoda v Trávníku. A je to cítit. Společenský a spolkový ruch to narušilo.

Spolek chalupářů má se souhlasem nového majitele bývalé hospody (dnes je to rekreační středisko firmy Jablotron – a docela využívané) jednou za rok výroční schůzi v této budově  a tak dvakrát za rok schůzi výboru u některého člena výboru . Společné akce jako byly soutěže pro děti nebo upalování čarodějnic  zanikly, Zpravodaj spolku má sice velmi zajímavé články o dávné historii naší chalupářské končiny, ale málo aktualit (kromě popisu situace s výstavbou velkochalupy v Naději, oprav silnic a kácení lesa). Občas takové aktuality supluji na tomto blogu.

 A s tou velkostavbou je to spíše jak podle nápisu nad Dantovým peklem „vzdejte se vší naděje, kdož sem vstupujete“. ChKO Lužické hory měla námitky, tak byla z rozhodování prý pro „zaujatost“ vyřazena a jede se dál, námitky byly posledním jednáním 20.3.tr. na MÚ Cvikov zamítnuty.

Tvrdé jádro Spolku (asi 20 rodin)  se v létě schází u ohně, aby všichni společně oslavili kulaté narozeniny některého chalupáře. Také se zavedlo, že v pátky autobusem  jede menší parta  na pivo do Mařenic k Břicháčkovům a po dvou hodinách se zase vrací autobusem zpět. Přes zimu, kdy je většina chalupářů ve svých domovech v Praze, se jakési minimum chalupníků schází ve středu odpoledne na pivo v restauraci na Spořilově a chalupnice zase ve čtvrtek odpoledne v kavárně na Letné.

Letos na nás dolehne i zvýšení daní z nemovitostí. Zatím nevíme, jestli kromě celostátního zvýšení z rozhodnutí vlády (málem bych napsal „strany a vlády“  - ale to by se muselo dnes napsat „stran a vlády“) o 80 % , si místní orgány nepřihodí ještě něco (to se už před dvěma roky stalo v Praze, kde některá  zastupitelstva městských čtvrtí si tuto daň zvýšila o sto procent).

Tématem dne zůstává vykácení podstatné části lesa u trávnického zámečku. Tří nebo čtyřmetrové klády jsou na hromadách u cesty (snad budou odvezeny někam na pilu?) a kromě pařezů jsou v bývalém lese neurovnané haldy větví a oklestu. Co bude dál, zatím netušíme.

Velikonoce z hlediska počasí dopadly ještě dobře, v neděli se konal společný oheň a v pondělí oběhly naše děti chalupářky a vykoledovaly si vajíčka a čokolády. Ovšem pak se dubnové počasí změnilo na zimní. Už řadu dní máme k ránu teploty kolem nuly a odpoledne to vyleze na neuvěřitelných 5 -  6 stupňů nad nulou. Sníh jako na Šumavě tu zatím nenapadl, ale kromě trvale bydlících a několika otužilých rodin vyčkávají pražští chalupáři doma, co bude. 

Když před pár lety začali politici řečnit o globálním oteplování a vyhlašovat ochlazovací opatření, náš klimatolog Tolasz napsal, že nemáme čekat plynulé oteplování, ale že to bude období kolísání zimy a tepla. Zdá se, že měl pravdu. Stále do nás tlučou, jaká máme dělat opatření (poslední návrh v EU dokonce hovoří, že po r. 2050 se nebude smět topit dřevem) a přitom  přiznávají, že Evropa má na tvorbě těch hnusných plynů, co prý  to oteplení dělají, vliv jen z 8 %. Stejně tak nikdo nevysvětlil, jak to ti neandertálci udělali, že se před dvanácti tisíci lety tak oteplilo, že z Evropy ledovce zmizely až za polární kruh.  Prý by letos mohlo být doplněno lidové pořekadlo: Březen - za kamna vlezem, Duben – ještě tam budem,  o Květen – topím jak kretén!


15. dubna 2024

Křišťálový chrám

 Už je to nějaký pátek, co jsem tu psal o návštěvě Pačínkovy sklárny v Kunraticích u Cvikova. Minulý týden prošly Kunratice naší televizi i denním tiskem. V tamním kostele, kterému se nní říká Křišťálovy chrám (protože  je vyzdoben řadou skleněných děl ze zmíněné sklárny), byla totiž instalována zajímavá barevná skleněná vitráž.

Nad oltářem bylo viditelné zřejmě zasklené okno. Aby se slunečním svitem nasvítily skleněné objekty v kostele, bylo vloni  dohodnuto, že se okno opětně probourá a zasklí. Při vybourávání ovšem byla ve zdi objevena z obou stran zazděná stařičká vitráž, znázorňující boží oko v trojúhelníku. Nikdo si nepamatoval, že tam taková vitráž byla (dodatečně bylo zjištěno, že ještě v r. 1967 nebyla zazděná). Její stav bylo všem špatný a tak se skláři dohodli, že ji zhotoví znovu.

A to se právě tento týden stalo a nová vitráž byla do průzoru nad oltář umístěna. Dokonce byla následující neděli vysvěcena litoměřickým biskupem.  Místní říkají, že její objevení byl takový místní zázrak. Ovšem byl to dokonce už druhý. Před několika lety se totiž skupina německých turistů v kostele poptávala po  mozaice Božího hrobu. Následně se začalo v kostele pátrat a mozaika nakonec byla objevena skrytá pod podlahou, tuším že schodů na kůr, kde byla zřejmě ukryta koncem války. Dnes je vystavená prosvícená ve výklenku na levé straně kostela.

Prohlídka kostela je možná  pro návštěvníky Pačínkovy sklárny ve společné skupině s průvodcem za dobrovolné vstupné.

Počasí v našich končinách příliš globálnímu oteplování´moc neodpovídá. Velikonoce celkem šly, ale potom slibovali meteorologové teploty až ke 30 stupňům, což se u nás nedostavilo. Slunce bylo celé dni za oparovým závojem a za prašnou clonou, kterou nám vítr přivál ze Sahary. Bylo to dobře vidět při východu a západu slunce jako slabé oranžové zabarvení oblohy. Teď se dokonce očekává spíše březnové počasí. Je to poznat i na přítomnosti chalupářů. Většina jich přijede jen na víkend a mnozí tu od velikonoc nebyli.

Co se týče velkokácení je stav nezměněný. Kácet se přestalo, klády leží v hromadách u cesty a ořez větví leží tam, kam napadal při kácení. Místní dokonce zjišťují, že vykácením vznikla lesní mezera a tou docela od Cvikova víc  fouká (dříve to les zadržel). Někteří místní dokonce s nostalgií vzpomínají, že v sedmdesátých letech za socíku byla cesta od tehdejší prodejny Jednoty do horní částí Trávníku vyasfaltovaná (jeden místní byl tehdy profišoférem a s šestsettrojkou tu cestu projel do kopce šedesátkou!). Dnes jsou místní části naší vesničky střediskové jen chudí příbuzní. Škoda, že ta nedávno zmiňovaná nadějská velkostavba není poblíž te kácecí kalamity. To by jistě došlo i na opravu cesty, aby si majitelé při jízdě na svou velkochalupu nepřekousli jazyk, ale asi dojde alespoň na opravvu silničky z Trávníka přes Naději do Hamru. 



8. dubna 2024

Lesy a chalupáři

 Psal jsem  o kácení v Trávníku  a o stavu,  jak po kácení les vypadá. Předpokládáme, že nařezané klády někdo odveze. Jenže kromě klád je  les  zavalený odřezanými větvemi stejně jako lesy u přehrady, kde se kácelo kvůli kůrovci.

Dnes platí ustanovení  lesního zákona,  který jasně říká, že každý si může sbírat pro svoji potřebu suchou, na zemi ležící klest. Hranice mezi klestím a dřevem je stanovena zhruba na 7 cm v průměru, protože nad to už se jedná o dříví nikoliv klest. Klestím se myslí větve nebo nějaké zbytky vršků stromů.

Ovšem návrh novely lesního zákona, který před několika dny představilo ministerstvo zemědělství,  říká, že bez souhlasu vlastníků lesa si z něj návštěvníci nebudou moci odnést ani roští nebo drobné větve.  Ministerstvo tvrdí, že dřevěný odpad  a klest má významnou funkci v lese. Je prý je velmi zdrojem tvorby humusu a ovlivňuje chemické i fyzikální vlastnosti lesních půd. Tak a bude šmytec se sběrem klestí!

Zdá se, že Lesy to praktikuji už teď. Jedni chalupáři z Trávníka se optali na lesní správě, jestli si z toho pokáceného mohou odnést ten odpad podle současného znění zmíněného ustanovení. Ale jak se říká, kdo se ptá, moc se dozví.

Z lesů jim odpověděli, že žádný partyzánský sběr nebude. Prostě jim lesy vytýčí v lese oblast, ze které si mohou odpad odvézt kompletně (zřejmě tedy i větve s průměrem nad 7 cm),  ale musí po sobě ten úsek lesa pečlivě uklidit – a samozřejmě za to odvezené dřevoklestí  lesům zaplatit!

Tak dokud to nové ustanovení pana ministra přes zemědělství a lesy  Výborného ( je to vystudovaný teolog a historik) nebude platit, můžeme bez poptávání pro ten klest do 7 cm chodit. A pak ať se pan ministr modlií,  aby ty lesy byly skutečně zdravé i s tím ztrouchnivělým proklestem.

A ještě jedno ustanovení dopadá na naše chalupáře. Týká se to těch, kteří mají zahradní traktůrky. Nově je  nutné mít uzavřené povinné ručení i na zahradní traktůrek, pokud s ním majitel vyjíždí kamkoli z vlastního pozemku, třeba jen kvůli vyvezení posekané trávy přes cestu (což je asi běžné i pokud má pozemky třeba oddělené potokem). Ročně to vyjde na několik set korun. Samozřejmě, že toto nové ustanovení vychází z reglementů Evropské unie (přece ty desetitisíce úředníku v Bruseli musejí nějakou činnost vyvíjet, že?). 

Kdo s takovým traktorkem  jezdil po silnici třeba do lesa na dříví, měl povinné ručení platit již dříve a také si vozidlo zaregistrovat jako typ Z a zajistit si registrační značku. Pokud ale někdo  jen cestou přejíždí silnici, značku nutně nepotřebuje. Musí si ale na obecním úřadě požádat o výjimku a povolení pro užívání komunikace. Ovšem to opatření se netýká jen traktůrků. Zahrnuje

  • některé typy elektrických koloběžek,
  • vozítka typu segway a další dvojkolky,
  • některé typy „seniorských“ motorových trojkolek,
  • zahradní traktůrky (když s nimi vyjedete mimo vlastní pozemek),
  • motorová golfová vozítka,
  • pracovní stroje nebo průmyslová zařízení schopná samostatného přemístění,
  • sněžné skútry a rolby.
  •  Úřední šiml zase zapracoval, koloběžky s motorkem platit budou, ale bicykly s motorkem zřejmě ne. A přitom to mohlo vycucat z občanů haldu penez! Ovšem třeba je to ukryto pod pojmem "dvojkolka".

    Prostě chalupařit není žádná legrace.


    1. dubna 2024

    Věci okolo

     Ten název tohoto blogu se nyní docela hodí. Jsou tu kolem nás věci, nad kterými se  vrtí hlavou.

    Už jsem tu několikrát zmiňoval rozestavěnou betonovou maxiroubenku v Naději. Podle plánu v žádosti o stavební povolení šlo o novostavbu na původním místě zbořeniště. Bylo to velké, ale na obrázku to odpovídalo lužicko-horským chaloupkám. Ovšem při výstavbě si místní všimli, že to nějak nesedí, Stavba byla rozměrná, měla obrovské otvory pro okna a jakýsi průjezd. Toho si povšimlo i načálstvo naší chráněné krajinné oblasti a stavební úřad, stavbu nechali vloni pozastavit a určili lhůtu pro nové posouzení. Na výroční  schůzi našeho chalupářského Spolku vloni v srpnu k tomu za účasti zástupců stavebníka proběhla diskuse. Nyní proběhlo nové jednání stavebního úřadu (náš Spolek byl dva dni před jednáním oznámen jako účastník jednání, ale dozvěděl se to až po jednání). 


    Výsledek jednání byl téměř neuvěřitelný. Stavebník předložil „upravený“ pán stavby a rozsáhlé vyjádření odboru Správy Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, že je vše v souladu s normami a předpisy, takže stavba byla povolena! Asi žádná místní historická chalupa nemá pavlač se vstupy do jednotlivých místností (dost to připomíná nějaký penzion). Proč se k tomu vyjádřily hory Jizerské a ne Lužické zůstalo nevysvětleno.  Prostě vrchní páni v Praze tak rozhodli. V soudnictví se obvykle přečiny řeší na základě místní příslušnosti.  V Jizerkách jim asi na souladu s místními zvyklostmi hor Lužických tolik nezáleží.  Vedení našeho Spolku se rozhodlo podat proti stavebnímu rozhodnutí stížnost (o té asi budou rozhodovat v Beskydech).

    V lednu se dokonce tento případ dostal i do hlavních zpáv České televize včetně rozhovorů s místními občany.


     Druhá věc se týká kácení. V posledních letech jsme si zvykli, že kvůli kůrovci se okolo nás dost kácelo v jehličnatých lesech. Ovšem v Trávníku se nyní kácí  duby! Vloni, tuším v únoru, napsali chalupáři z horní části Trávníka Lesům ČR žádost, aby prověřili stav stromů u lesní cesty nad trávnickým Zámečkem, protože stav některých stromů hrozil pádem na cestu, používanou nejen chalupářskými auty, ale i auty pošty a odvozu odpadků (ono už v r. 2022 jeden ze stromů spadl na silnici do Mařenic  - také jsem to tady zmiňoval). Návazně na to upozornění  se na místě se situací seznámilo vedení Lesů z České Lípy a vyznačilo červenou barvou 4 skutečně rizikové stromy s tím, že budou pokáceny. Ovšem rok se nic nedělo kromě toho, že letos v únoru spadly asi dva stromy a poškodily plot u jedné tamní chalupy. Následně postiženému chalupářovi  Lesy poslaly sdělení, že 29.2. tr. Bude provedeno odstranění stromů, padlých na jeho plot.

     No a v březnu se tu objevil soukromý dřevorubec, najatý Lesy ČR, a zahájil plošné kácení všech starších buků v onom lese.  Vysvětlení neznáme, ale v tom prostoru nyní zůstaly jen mladé náletové stromy a všechny staré buky jsou rozřezány na klády a připraveny k odvozu. Některé skutečně mají na průřezu viditelné kazy, ale nejsou to všechny.

    Problém je, že se v sousedních Mařenicích rozšířila fáma, že to plošné kácení si vyžádal náš chalupářský Spolek. Přitom je nutné upozornit, že dokonce tu původní zmiňovanou loňskou žádost Lesům o prověrku stavu lesa nepsal Spolek, ale jedni místní chalupáři, kteří tu cestu používají.

    Nyní čekáme na odvoz těch hromad klád a pak se obrátíme na Městský úřad ve Cvikově, aby něco udělal s tou cestou, která je viditelně poničená od těžkých tahačů. Klády sice jsou na hromadách, ale v bývalém lese zůstaly haldy odřezaných větví. Co bude s nimi? Netušíme, ale je možno si povšimnout u cesty na nadějskou přehradu, kde se kácelo předloni a vloni, že obdobné haldy větví tam leží dodnes.

    DODATEK:
    Dnes 3.4.2024 se v novinách dočítáme, že pan ministr přes zemědělství připravuje vyhlášku, kterou bude sběr takového klestí v lese zpoplatněn! To určitě lesům pomůže, ale hlavně bude pan ministr muset přijout další povolovací orgány, nejlepé z jeho rodné strany!


    23. března 2024

    Ze současnosti

    Nedávno jsem tu zmiňoval vyhlášku Libereckého kraje o možnosti odstřelu nebezpečných vlků. Mezitím  Ministerstvo životního prostředí zrušilo obdobnou vyhlášku Královéhradeckého kraje. Ředitel Táborské ZOO se nechal slyšet, že „odstřel zdravého vlka je barbarství“. Královéhradecký kraj prý tu vyhlášku upravil, aby vyhovovala formulacím MŽP.   Ta mnou zmiňovaná vyhláška z Liberce je možná už obdobně  upravená a bude platná. Holt ty úřední mlýny pracují pomalu a tak MŽP zatím stihlo reagovat jen a vyhlášku Hradce Králové  z minulého roku a na libereckou letošní vyhlášku se zatím nepropracovalo.

    Naše (tj. okolo našich chalup)  pasoucí krávy jsou v ohrožení.  V Evropském parlamentu se odhlasovalo, že živočišné chovy jsou z hlediska emisí totéž co průmysl, takže pro ně začnou platit stejná pravidla ohledně emisí jako pro továrny!  Pšouk krávy je stejně nebezpečný jako smog z továrních komínů. Nevím jak se to bude řešit prakticky, jestli kravám přilepí na zadnici nafukovací balonky nebo je sice nechají pšoukat, ale  majitel bude platit do fondu Green Dealu. Aby to nedopadlo jako v té písničce      Abatyše prdí tiše, každý prd si hned zapíše … 

    Tak i v Trávníku nám na stanovišti  kontejnerů na odpad zmizel samostatný kontejner na nápojové papíro-plastové obaly. To samé je v Praze. Ty žluté původní kontejnery jsou označeny, že jsou  nyní multikomoditní.  Vůbec se už chystá, že budou jen dva druhy kontejnerů – ty známé na směsný odpad a žluté na všechno ostatní. Lidé si za ty roky docela zvykli odpady doma třídit. Teď se to na nich už nebude chtít, protože to, co se nasype do těch „multikomoditních  kontejnerů“ se návazně bude třídit hromadně.  Prý se tam mají dávat   kovy (pivní plechovky),  nápojové kartony (mléko, džusy, kefiry)  a plasty. Nevím, ale mám pocit, že to hromadné třídění bude asi  strojní a nákladnější než, když to třídili sami obyvatelé.   

    Zatímco komunisté zcizovali  (jak tehdy říkali „znárodňovali“)  majetek kapitalistům,  dnes propagátoři zeleného údělu (GREEN DEAL) systémem emisních povolenek, energetických daní, zákazem či omezováním levných spalovacích  motorů či sledováním, jak nám pšoukají krávy, rabují majetek všech, včetně chudých. Takto zcizené peníze jsou pod dozorem Evropské komise přihrávány omezené skupince vybraných příjemců, ať jsou to výrobci tzv. obnovitelné energie či elektroaut . Prostě dnes jsou   formou daní, inflace  a dalšími způsoby  obíráni obyčejní občané, kteří si nemohou jako miliardáři a oligarchové ulít peníze tam, kde na  ně stát nemůže.  A dočkáme se i my chalupáři, když budeme v květnu platit  daň z nemovitostí (vláda už rozhodla, že se nám zvýší o 80%, ovšem příjemci těch daní jsou obce a tak nám to páni radní dokonce mohou ještě zvýšit).

    Hlavním sloganem naší vlády na letošní rok je – teď se budeme mít lépe než včera. Ale pokud možno nepřipomínat, že včera jsme se měli hůře než předevčírem a že to zlepšení ještě dlouho nedostihne ten předvčerejšek.  Takže k prohlašováním, že klesá inflace, si musíme odvodit, že inflace je poměrné číslo  získané součtem cen  určitého  balíku  zboží za letošek při porovnání se stejným balíkem cen vloni. Takže ta pokleslá inflace znamená, že už ty loňské ceny rostou v průměru jen malinko. Abychom se mohli radovat, tak by ty inflační cifry musely být záporné. Pak by ceny opravdu klesaly!

     A naše chalupářská  omladina to ve stáří nebude mít na chalupách lehké. Parlament Evropské unie se právě usnesl na Směrnici o energetické náročnosti budov. Ta konstatuje, že od roku 2050 by žádná budova neměla produkovat emise.  Pro státní budovy to má platit  už od roku 2027! Pro novostavby to má platit od r. 2030.   Zdůvodňuje se to tím, že budovy spotřebují na vytápění 40% vyrobené energie a přitom vyprodukují 36% těch hrůzostrašných  skleníkových plynů, co způsobují globální oteplování!  Už letos nám hrozí zákaz starých kotlů, ale tohle bude větší problém. Snad kdyby do té doby někdo vymyslel domácí atomový reaktor, ale  v realitě  to bude  znamenat elektrické topení (a to by stát musel postavit pár dalších atomových elektráren nebo by na každé chalupě byly na střeše solární panely). Dalším řešením bude podle jedné naší političky nošení dvou a více svetrů.

    Ti naši archeologové by měli víc pátrat po tom, co to ti neandertálci před deseti tisíci lety vlastně udělali, že ledovce z Evropy před tehdejším oteplením utekly až za polární kruh.


    15. března 2024

    I na internetu jsou Lužické hory

     Dnes  to bude bez obrázků, ale s řadou odkazů. Tento blog Trávník a věci okolo běží,  jak jsem se nedávno zmínil, už od roku 2006. Ale pro úplnou informovanost bychom se občas měli podívat i  na další internetové adresy z našeho okolí.

    Nejvýznamnější  web stránky jsou asi Lužické  hory na adrese

    http://www.luzicke-hory.cz/

    které už od roku 1997 vede  RNDr Kühn z Karlovy univerzity. Stránky jsou neustále doplňovány a tak jsou významným zdrojem informací o našem regionu a jeho přírodě. Na hlavní stránce je  i rubrika Odkazy, kde najdete další adresy zajímavých stránek  z našeho okolí.

    Z hlediska  státní správy nás  mohou zajímat  oficiální stránky našich obcí. Uvedu jen stránky těch nejbližších:

    Cvikov    https://www.cvikov.cz/

    Mařenice   https://www.obecmarenice.cz/

    Krompach    https://www.obec-krompach.cz/

    Kunratice u Cvikova    https://www.kunraticeucvikova.eu/

     

    Pak jsou zajímavé stránky místních orgánů a spolků:

    Spolek Trávník a Naděje     https://travniknadeje.estranky.cz/

    Sdružení pro Krompach    https://spk-krompach.wbs.cz/Krompasske-rozhledy---obcasnik-SpK.html

    Spolek z Mařenic     http://marenice.eu/

    Fotbal Mařenice   http://marenice.eu

    Dolní a Horní Světlá      https://www.dolnisvetla.cz/

     

    Kdo máte přístup na Facebook  (jak se v Česku ríká – na Ksichtoknihu), můžete si tam vyhledat dvě další zajímavé stránky.  Tady adresy  neuvádím, protože se každý musí připojit ze svého facebookového účtu a ten je pak součástí adresy při dalším připojení., čili je to adresa,  svázaná s vaší facebookovou adresou.  Takže vyhledejte  přes facebook

    Osadní výbor Trávník-Naděje 

    Cvikov obrazech

     

    Známá skalní restaurace motocyklistů u Lindavy Pekelné doly má web stránky

    http://www.pekelnedoly.cz/

     

    O zřícenině hradu Milštejn se můžete dost dozvědět na stránkách

    http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?p=6421&sid=c91a78fd3b7c7bfcf8d67aebd9533c5c#p6421

    ovšem tyto stránky už snad skoro dvacet let nejsou doplňované.

     

    Stránky

    https://www.pivnistezka.cz/kam-za-pivem/

    jsou spíše reklamou na hospody v našem okolí.

     

    O naší ledové jeskyni se dočtete na stránce

    http://vseovode.cz/clanek/nejvetsi-ceska-ledova-jeskyne-u-nadeje

     

    O přehradě nad Nadějí se dozvíte víc na stránce

    https://www.poh.cz/vodni-dilo-nadeje/d-2611

     

    A když už jsme u vody, tak pokud nejste zrovna na chalupě a chcete vědět, jestli tam neprší, tak si otevřete vodočet Boberského potoka ve Cvikově (z  úrovně  hladiny lze snadno usoudit na místní dešťové srážky)

    https://hydro.chmi.cz/hppsoldv/hpps_prfdyn.php?seq=20650888

     

    O vojenském muzeu v Heřmanicích  se píše na

    https://genus.cz/vice-temat/styl/vypada-to-jako-raketova-zakladna-ale-neni-v-hermanicich-v-podjestedi-bez-velke-publicity-roste-jedno-z-nasich-nejvetsich-a-nejlepsich-muzei-vojenske-historie-nbsp-n511205.htm

     

    No a ještě upozorním na stránky našich německých sousedů.

    Tak úzkokolejka ze Žitavy do Jonsdorfu má své stránky (dokonce česky)

    https://www.zittauer-schmalspurbahn.de/cz/uvodni-stranka/

     

    Celkový popis německé Horní Lužice je také česky  na

    http://penzeng.de/CZ/Frames.htm?/CZ/Vylety.htm

     

    Asi je zbytečností upozorňovat na stránky, kde si vyhledáte vlakové nebo autobusové spojení, ty asi každý zná, ale pro úplnost  je to tato web adresa

    https://idos.idnes.cz/vlakyautobusy/spojeni/


    7. března 2024

    Kolem nás se stále něco děje

    Nedávno jsem se zmínil, že v horní části Trávníka se vyměňuje kus vodovodního řádu, protože stoletá roura zarostla vodním kamenem a na Zámečku už do  druhého patra voda nedotekla. Už je to udělané, už je to hotové. Ale pro jistotu byla cesta, do které bylo potrubí uloženo, na dva týdny uzavřená, aby se po minulých deštích mokrý zásyp  výkopu mohl vyschnout. 

    A už tam u Zámečku máme další akci. Vloni komunikovali místní s Lesy ČR, protože některé buky u cesty nad Zámečkem byly viditelně ve špatném stavu a protože mstní tu cestu využívají, báli se, že některý z těch stromu může spadnout na projíždějící auto. Mimochodem jeden ze stařičkých buků na svahu nad bývalým penzionem U Naděje se zlomil už ve vichřici v r. 2010 a jeho stáří je odhadováno na o dost více než sto let. Už jsem na blogu zmínil, že letos se pod tíhou mokrého sněhu zlomilo několik stromu a poničilo plot u bývalé hájovny. Náš Spolek provedl opakovanou urgenci i prostřednictvím cvikovského pana starosty a … podařilo se.

    Už dva týdne se v lese vedle Zámečku kácí a nejen ty slíbené čtyři nebezpečné buky, ale šmahem všechny starší buky. Jen nás trochu udivilo to, že tam pracuje  JEDINÝ dřevorubec, který kácí i stahuje pokácené stromy traktorem na hromady. Když občas v televizi vidíme, jak se někde kácí, vždy je tam dřevorubců víc. Nechci domyslet, kdyby na toho osamělého dřevorubce u nás něco spadlo, jak by se mu dostalo pomoci, ale prý je to soukromník, který pracuje na zakázku pro Lesy ČR,  tak snad ví, co dělá. 

    No a také jsme měli v Trávníku dva zásahy policie. Došlo totiž k opakovanému vloupání do objektu našeho kamaráda Matěje (i o jeho hře na kytaru tady na blogu padla před blahými časy, kdy ještě fungoval lokál U Naděje). Matěj je teď dlouhodobě mimo naši republiku a jeho kamarádi holt objekt nemohou trvale hlídat. Jestli šlo o čisté vloupání nebo zda se nějaký bezdomovec chtěl jen v klidu vyspat, je otázkou. Doufejme, že se přes naši končinu v noci nepohybují arabští imigranti, směřující do Německa. 

    Upozorňuji, že Městský úřad Cvikov vyhlásil na letošek program podpory domovních čistíren odpadních vod pro Cvikov včetně jeho Místních částí. V Trávníku a Naději má odhadem asi deset chalupářů čističky vybudované na vlastní náklady. Podrobnosti se dozvíte na web stránkách Cvikova.

    A ještě jedna zajímavost. Už několikrát tu padla zmínka, že se kolem nás potulují vlci. Náš revírník je před časem viděl u Milštejna. Nyní jsme se dozvěděli, že Liberecký kraj dokonce vydal výjimku z vyhlášky o ochraně vlků a umožnil tak odstřel pro případ výskytu nebezpečných jedinců.

    Jak nám oznamují media, měli jsme letos super teplý únor. Taky je to vidět jak raší lístečky na keřích a vystrkují květy krokusy a narcisy. Takže s blížícími se Velikonocemi propukne v celé šíři chalupářská sezóna.

    Ta probírka lesa u Zámečku pokračuje a opravdu některé stromy už vykazovaly špatný stav, takže ten zásah přišel včas. Přý to dřevo bude na prodej v dřevařské firmě u cvikovské benzinové pumpy. 


    1. března 2024

    Vzdálená historie

     Pohraniční oblast v Lužických horách byla ve středověku osídlována

     v rámci  přemyslovské kolonizace a pak se stala  tzv. Milštejnským panstvím Berků z Dubé.   V patnáctém století se milštejnské panství stalo součástí  panství zákupského. Za třicetileté války byla tato oblast silně poničena při vpádech švédských vojsk. Po záboru našeho pohraničí v r. 1938 Cvikov patřil do liberecké župy Deutschböhmen. Zdejší továrny za války pracovaly pro německou armádu, například ve Cvikově továrna šila vojenské padáky. 

     Cvikov sousedí s obcemi Zákupy, Velký Valtínov, Sloup v Čechách, Svor, Velenice, Kunratice u Cvikova, Mařenice, Svojkov, Brniště a Radvanec.  Součástí Cvikova je řada tzv. místních  části.  Připomenu jejich starší historii.

     

    Naše vesnička středisková, Cvikov, byl jako osada založen ve 13. století. Na jednom z nejstarších záznamů je zapsán jako CZWYKALA. Na město byl Cvikov povýšen  už roku 1391. Protože ležel na obchodní cestě do Horní Lužice (jak o tom bylo nedávno psáno na internetovém Zpravodaji Trávník-Naděje) stalo se významnou obchodní stanicí. Více se o Cviově dozvíte na web stránkách 

     https://www.cvikov.cz/

     Kromě toho ten, kdo má účat na facebooku, se může podívat na facebookové stránky Cvikov v obrazech.

     Drnovec, německy nazývaný původně Grün, později Kleingrün, se poprvé  objevuje v soupise obcí milštejnského panství z roku 1391 jako „Agrina ves". Původní jméno Grün znamenalo „nové pole. novina".

     Lindava je dlouhá ves podél potoka Svitávka a  byla založena  počátkem 14. století a původně se dělila na Horní a Dolní Lindavu. Německé jméno Lindenau bylo složeno ze slov Lindě, tj. lípa, a Aue, což značí vodu nebo močáliska.

    ¨Naděje se objevuje v písemných pramenech až v letech 1560-1568. vznik jejího českého i německého jména (něm. Hoffnung, tj. Naděje) je vykládán „nadějí kupců na staré ob­chodní cestě, že již dosáhnou hradu Milštejna, a tak se skonči ne­jistá cesta, ohrožovaná loupežníky".

     Svitava je vlastně pokračováním Lindavy. Podle protékajícího potoka asi také dostala své jméno (potok Zwitte Bach). Poprvé se uvádí v letech 1525-1564 jako součást tržního obvodu města České Lípy.

     Trávník se poprvé uvádí roku 1391 v inventáři Milštejnského panství Berků z Dubé . Byl pravděpodobně pojmenován podle blízké­ho rozsáhlého lesnatého chlumu jménem Glasert. Prvotní tvar Grashart vznikl ze slov Gras (tj. tráva) a středohornoněmeckého hart, což je horský les. Změnu jmé­na by však také bylo možno přičítat spojitosti se sklářskou huťí, která údajně stála poblíž domu čp. 57. Po nejstarší zprávě z roku 1391 však prameny o Trávníku dlouho mlčí. Znovu se objevuje až v roce 1543 jako Groshart". O přechodu na český název Trávník jsem psal nedávno.

    Určitým unikátem je cvikovská místní část Záhořín.  Je to malinká osada, která má asi jen 4 domy, ale první zmínka o ni je z r. 1455. Záhořín tehdy patřil ke sloupskému panství. Záhořín je na silniční spojce mezi Svitavou a Svojkovem.

     

     


     


    This page is powered by Blogger. Isn't yours?

    Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]